O založení Karlových Varů už psalo mnoho slavných i méně slavných autorů. Pojďme se seznámit s legendou, kterou zachytil renesanční lékař Dr. Fabian Sommer, rodák z Karlových Varů ve své knize o užívání karlovarských vod z roku 1571:

„Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích, kde nyní vyvěrají horké prameny. Zdejší lesy oplývaly zvěří. Při lovu jeden ze psů počal štvát kus divoké zvěře. Při jeho pronásledování spadl do tůně, odkud nyní prudce tryská horká voda. Pes začal bolestí výt. Lovci, kteří uslyšeli psí nářek, přispěchali v domnění, že jej poranila pronásledovaná zvěř. Podívaná, jež se jim naskytla, je velice udivila. Přistoupili blíže, vytáhli psa z tůně a pak sami ochutnali horkou vodu, jež tolik vyděsila psa. O celé události byl zpraven císař Karel IV., který se pak s četnou družinou vydal k onomu místu, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Za přítomnosti svých lékařů moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Nad tím se panovník radoval a brzy nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kol pramene zřízeny domy. Místo, na kterém císař užíval vodu, bylo podle údajů tam, kde před časem stávaly obecní lázně a nyní tam vystavěna jest radnice. Při té vyvěrá pramen, jehož voda neprýští příliš prudce a je pouze vlažná. Vypráví se, že před dávnými lety tam býval do skály vytesán stolec, na kterém sedával panovník a byl proto nazýván stolcem císaře Karla.

To místo však již zaniklo a je na něm zbudována radnice. Poté, co jej voda zhojila, dal císař Karel na onom místě postavit nové městečko. Chtěl je také opevnit zdí, leč jeho plány byly zkříženy jinými naléhavými událostmi. Že tomu tak bylo, o tom až dodnes svědčí četné zbytky opevňovacího zdiva, které lze spatřit pod Jelením kamenem. Na Jelením kamenu lze rovněž najít mnohé propadlé sklepní klenby. Staří obyvatelé říkají, že císař Karel měl v úmyslu postavit na zmíněné hoře hrad k opevnění Karlových Varů. I pojmenování městečka upomíná na svého objevitele – je nazýváno lázně císaře Karla, Karlovy Vary.“

Přesné datum založení města není známo. Vznik stálého osídlení u Vřídla je kolem roku 1350. V roce 1370 udělil Karel IV. městu privilegia svobodného královského města. Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes, stejně jako v minulosti, oblíbeným dostaveníčkem lidí z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími za panování moudrého krále Karla IV.

V paměti obyvatel zůstával Tachov jako město klášterů a řeholních řádů. Už za časů kněžny Drahomíry ležel v údolí nedaleko města veliký černý kámen. Scházeli se u něj pohané a přinášeli obětiny svým bohům. Leč i sem se rozšířila křesťanská víra. Právě tady se rozhodli mniši postavit svůj klášter. Stavba ještě nebyla dokončená, když se u kamene začalo během noci objevovat čtrnáct světýlek. Svou mihotavě modrou září osvětlovala celé okolí. Proto se u kamene začali scházet místní obyvatelé, přicházeli i křesťanští poutníci, až zde mniši z kláštera začali sloužit večerní pobožnosti. V kraji ovšem bylo nemálo pohanů, kteří se nové víře bránili.

Jednoho večera právě probíhala pobožnost a kněz četl z Písma. Ke světýlkům se přihnal jako bouře jezdec na koni. Zastavil před knězem, tasil z pochvy meč a rozlíceně vykřikl: „Pryč s vaší novou vírou!“ Poté vyrazil knězi svým mečem Písmo z rukou. To ovšem neměl dělat. Údolím zahučela vichřice, div neodnesla celé shromáždění. Světýlka zhasla a pod šlechticem na koni se rázem rozevřela zem. Objevily se plameny a jezdce i s koněm pohltily. Po chvíli se vše uklidnilo, světýlka opět hořela mihotavě modrými plamínky a kněz mohl dočíst úryvek z Písma. Potom už nic nebránilo nové víře, aby získávala nové přívržence. Kromě kláštera byla na místě černého kamene postavena kaple, do které mniši umístili šlechticovu přilbu, která jediná zůstala na místě. Černý kámen přemístili do lesa. Jaké však bylo jejich překvapení, když se druhý den objevil tam, kde vždy býval. A to se přihodilo několikrát po sobě, ať už ho mniši přenášeli kamkoliv. Pověst o něm se rozšířila, a tak do Tachova přicházeli další řeholní řády a stavěli tu své kláštery.

Staré pověsti české zná každý, ne každého, zvláště pak děti, baví pouze o těchto legendách číst. Chcete-li třeba svým dětem ukázat i trochu hravou formou, jak to vlastně tenkrát bylo, pak vás zvu na výstavu, která právě probíhá v Národním muzeu v Praze.

Pokud si představujete výstavu, kde naleznete jen vystavené exponáty ve ...

Obec Raduň se rozkládá v ústí raduňského údolí, jímž protéká potok Raduňka. Byla postavená na jantarové stezce vzdálené asi 7 km od Opavy. Jižně od obce se v údolí Raduňky nachází krásný přírodní

Královský hrad naleznete nad soutokem dvou řek Vltavy a Otavy nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Mohutný hrad byl založený ve 13. století rodem Přemyslovců, byl renesančně upraven

Město Bělá pod Bezdězem leží na okraji Středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou a původní obec byla založena